Taxes, Voting, Recycling—oh my! After navigating this jungle of grown-up responsibilities together, we're taking a quick summer breather to recharge our adulting batteries. But before we temporarily hang up our responsible pants, join us for this special episode packed with our favorite kernels of wisdom from the season so far AND get an exclusive preview of the fresh adulting adventures awaiting you when Grown-Up Stuff returns in late summer! Think of this episode as your adulting victory lap—complete with confetti and zero paperwork required! See omnystudio.com/listener for privacy information.…
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro…
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata 00:00: Intro 00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie 06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie 10:44: Inspirace předválečným Československem 13:46: Teorie v poválečném Německu 20:36: Současné příklady 22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky 31:52: Outro…
Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:46: Organizace návratů po druhé světové válce 10:07: Repatriace "poněmčených" dětí 15:02: Přijetí navrátilců 21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace 29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině 34:18: Outro…
Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata 00:00: Intro 01:01: Pojem deindustrializace 02:38: Deindustrializace v minulosti 04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty 08:09: Příčiny deindustrializace 13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU 18:44: Negativní případy české deindustrializace 20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role 24:12: Význam státu v deindustrializaci 28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu? 38:58: Outro…
Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu? O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech . Témata: 00:00: Intro 00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky 06:21: Jak popularizovat dějiny? 08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť 13:51: Proměna práce historiků a historiček 17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek 20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích 23:54: Jak poznat manipulaci? 27:37: Role historiků a historiček 29:06: Outro…
Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech . Témata: 00:00: Intro 00:50: Výzkum dějin KSČ 07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století 10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938) 12:20: Bolševizace KSČ 21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce 32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”? 36:01: Outro…
Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes? Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou 02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století 04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961 06:59: Realita přijatého zákona 15:11: Byla situace na Západě odlišná? 20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace 28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes 35:35: Outro…
Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme? Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech . Témata: 00:00: Intro 00:23: Postoj a postavení Československa po druhé světové válce 07:07: Dopady politiky exilové reprezentace 09:12: Byl Edvard Beneš prosovětský? 22:01: Realita Marshallova plánu 27:24: Neosvobození Prahy Američany 34:52: Z demokracie v totalitu 41:04: Rozloučení 41:17: Outro…
Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv. Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý předseda Ústavního soudu ČR a někdejší místopředseda federální československé vlády Pavel Rychetský. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:29: Výzkum ústavnosti na ÚSD AV ČR 05:42: Ústavní cíle po listopadu 1989 13:12: Příčiny rozpadu federace 17:12: Postupný rozpad Československa a rozdílný postoj Václava Klause a Vladimíra Mečiara, role Václava Havla 23:23: Absence referenda o rozdělení Československa 26:32: Situace po volbách v roce 1992 30:01: Obstála Ústava ČR? 38:49: Rozloučení 39:01: Outro…
Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77. V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou Kuchařovou povídali historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a historik a politolog Jacques Rupnik z Pařížského institutu politických věd. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:35: Helsinské dohody, československý disent a impulsy ke vzniku Charty 77 06:13: Lidskoprávní otázka v tehdejší diplomacii 13:08: Cíle Charty 77 a otázka klíče k jejímu úspěchu 20:05: Výzkum Charty 77 na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 23:58: Jak Charta 77 překročila hranice Československa 29:28: Prosazování Charty 77 v diplomatických kruzích 36:43: Otisk Charty 77 ve světě 45:02: Rozloučení 45:10: Outro…
Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Hosty epizody jsou Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, didaktik a historik Jaroslav Pinkas z Pedagogické fakulty UK a Národního pedagogického institutu a Matěj Andrýs, pedagog ze Základní školy Liberec, ulice 5. května. Natáčení podcastu bylo součástí semináře Česko-slovenské vztahy / Slovensko-české vzťahy na téma Děti, mládež a moc 1938/39–1989, který spolupořádaly Technická univerzita v Liberci, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Vzdělávací nadace Jana Husa, Historický ústav AV ČR, v. v. i. a Krajská vědecká knihovna v Liberci. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech . Témata: 00:00: Intro 00:41: Úvod diskuze 01:41: Jak se dnes učí dějepis na českých školách (badatelská metoda) 07:37: Role historiků ve výuce dějin 10:06: Jak si s novinkami mají poradit učitelé? 12:15: Co učit a neučit? 19:40: Kontroverzní témata ve výuce dějin 31:58: Interdisciplinarita 40:26: Výuka dějepisu a nová média (podcasty) 46:10: Zapojit influencery do spolupráce s didaktiky, historiky a učiteli? 48:28: HistoryLab 54:26: Budoucí spolupráce didaktiků, učitelů a historiků – výzvy 57:21: Rozloučení 58:02: Outro…
Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:50: Socha rudoarmějce v Litoměřicích 03:07: Odraz geopolitických změn na pomníkové scéně 04:33: Pomníky a politické režimy 06:36: Komunistická pomníková politika 07:49: Současné Rusko a jeho pomníková politika 10:16: Osud německých pomníků po válce 17:15: Komunistické ovládnutí veřejného prostoru 22:34: Stalinův pomník v Praze na Letné 26:21: Pomníková politika po okupaci Československa v roce 1968 se zaměřením na Jindřichohradecko 31:18: Komunistické pomníky po pádu režimu 36:18: Nakládání s pomníky po roce 1989 38:10: Rozloučení 38:25: Outro…
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:44: Výzkum o ČSA a jeho přínos pro současnost 02:39: Archivní prameny vs. pamětnická reflexe 10:46: Počátky civilního letectví v Československu 14:23: ČSA v 60. letech 20. století a jejich servis 19:45: Technika a ideologie – sovětská letadla 24:51: ČSA ve srovnání s aeroliniemi v zemích východního bloku 26:17: Civilní letectví a jeho dostupnost za tzv. normalizace 30:02: Dovolená na Kubě v roce 1974 36:30: ČSA a transformace 39:33: Rozloučení 39:56: Outro…
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny, ve kterém debatují historici Jiří Janáč a Jakub Mazanec z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:42: Hospodaření s vodou v českých zemích na začátku 20. století 02:58: Hydrokraté a jejich úsilí ve 20. letech 20. století 05:58: Nástup komunismu a splnění vizí vodních inženýrů 09:08: Výstavba velkých vodních děl v 50. letech 20. století 11:06: Ideologická role vodních staveb 15:21: Otázka životního prostředí ve vodohospodářství v 50. a 60. letech 20. století 20:10: Expanze českého vodohospodářství do zemí třetího světa 22:01: Ekologická krize v období tzv. normalizace 27:27: Dědictví socialismu ve vodohospodářství 34:14: Původ myšlenky průplavu Dunaj-Odra-Labe 36:45: Rozloučení 37:07: Outro…
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou . První část podcastu přiblíží, jak vypadal v roce 2004 vstup České republiky do Evropské unie, zda nám členství pomohlo lépe zvládnout krizi v roce 2008 a zda je naše postavení v unii vůči ostatním členům rovnocenné. V druhé části rozebereme rozšiřování Severoatlantické aliance po pádu železné opony, které se v roce 1999 týkalo i Česka a osvětlíme, jak to bylo s různými alternativami k bezpečnostní alianci. Závěr podcastu je pak věnovaný otázkám, jak si Česká republika za dobu svého členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci stála a co ji v obou společenstvích čeká v budoucnu. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:42: Přípravy a vstup České republiky do Evropské unie (EU) 04:23: Postavení zemí bývalého východního bloku při vstupu do EU 07:50: Postavení zemí bývalého východního bloku v EU po invazi Ruska na Ukrajinu 11:44: Krize eurozóny v roce 2008 16:27: Počátky českého euroskepticismu a srovnání s ostatními zeměmi EU 20:37: My vs. Oni nebo My = Evropa? 25:59: Rozšiřování Severoatlantické aliance (NATO) po pádu železné opony 29:35: Alternativy k Severoatlantické alianci 33:14: Jak je to se "slibem" o nerozšiřování NATO? 37:30: Češi a NATO, Češi a EU 43:30: Větší obranné sjednocení v rámci Evropy 46:19: Dvacet let v EU, dvacet pět let v NATO - zhodnocení českého členství 48:20: Budoucnost České republiky v EU a NATO 54:10: Outro…
플레이어 FM에 오신것을 환영합니다!
플레이어 FM은 웹에서 고품질 팟캐스트를 검색하여 지금 바로 즐길 수 있도록 합니다. 최고의 팟캐스트 앱이며 Android, iPhone 및 웹에서도 작동합니다. 장치 간 구독 동기화를 위해 가입하세요.